Ještě před několika lety bylo možné podvodný e-mail nebo falešnou zprávu často rozpoznat dle pravopisných chyb, podivného jazyka nebo očividně nedůvěryhodného vzhledu. Dnes je ale situace jiná. Díky umělé inteligenci jsou online podvody přesvědčivější než kdy dříve a rozlišit pravdivý obsah od manipulace je stále složitější. Právě této proměně digitálního prostředí se věnoval třináctý dialog projektu DigiSkill vedený Aleksandrou Lyutskanovou.
Aleksandra, která se dlouhodobě věnuje mediální gramotnosti, vzdělávání a práci s mladými lidmi, otevřela téma digitální gramotnosti z velmi praktické perspektivy. Nešlo pouze o technologie nebo kybernetickou bezpečnost v technickém slova smyslu. Pozornost se soustředila především na každodenní situace, se kterými se může setkat prakticky každý uživatel internetu.
Výchozím bodem diskuze byla otázka, proč jsou online podvody dnes úspěšnější než dříve. Účastníci společně hledali příčiny a upozorňovali například na snadnou dostupnost nástrojů umělé inteligence, obrovské množství osobních dat dostupných na internetu i skutečnost, že většina lidí tráví v online prostředí stále více času. Svou roli však nehraje pouze technologický pokrok. Jak upozornila Aleksandra, podvodníci velmi dobře rozumějí také lidské psychologii a často spoléhají na emoce, jako jsou strach, zvědavost, pocit naléhavosti nebo vidina odměny.
Konkrétní ukázky phishingových útoků patřily k nejživějším částem celého dialogu. Aleksandra účastníky provedla falešnými e maily, zprávami na sociálních sítích i podvodnými QR kódy a společně hledali varovné signály, které mohou podobné pokusy prozradit. Ukázalo se, že podezřelé odkazy, neobvyklé adresy odesílatelů nebo snaha vyvolat okamžitou reakci patří stále mezi nejčastější znaky manipulace. Mnozí účastníci přitom sdíleli vlastní zkušenosti s podvodnými zprávami a situacemi, kdy se sami stali terčem podobných pokusů.
Zajímavou debatu vyvolalo také téma sociálních sítí a množství informací, které o sobě dobrovolně zveřejňujeme. Diskutovalo se o tom, jak zdánlivě nevinné údaje, jako jsou narozeniny, pracovní pozice, fotografie z dovolené nebo každodenní návyky, mohou posloužit k vytváření podrobných profilů uživatelů a následně usnadnit podvody.
Významné místo v dialogu zaujala umělá inteligence a fenomén deepfakes. Aleksandra ukázala, jak rychle se vyvíjejí technologie umožňující vytvářet falešná videa, fotografie nebo hlasové nahrávky, které mohou na první pohled působit zcela věrohodně. Účastníci si vyzkoušeli rozpoznávání skutečných a uměle vytvořených obrázků a diskutovali o tom, zda bude v budoucnu vůbec možné spoléhat na vlastní intuici při posuzování obsahu, který vidíme online.
Namísto složitých technických doporučení se však celý dialog nakonec opakovaně vracel k jednoduchému principu, který Aleksandra označila za jedno z nejdůležitějších pravidel digitální bezpečnosti: zastavit se, přemýšlet a ověřovat. Právě schopnost nepodlehnout první emoci, kriticky vyhodnotit situaci a ověřit informace z nezávislého zdroje se ukazuje jako dovednost, která bude v době umělé inteligence a stále sofistikovanějších podvodů důležitější než kdy dříve.